Před založením sboru
Nařízení o nakládání ohněm a největší požáry v Třebenicích před založením dobrovolného sboru v roce 1871
Velká opatrnost byla poroučena a pohroženo každému, u koho by oheň vyšel, že bude trestán na hrdle i statku.
Několik let potom uplynulo za ryků válečných. Co koho těšilo, co koho bolelo a tísnilo, o tom nic nevíme, poněvadž se paměti domácí z té doby ztratily. Jaká bolest následovala po r. 1649, můžeme jen tušiti; nic o něm nevíme, nežli že se ho dokládá Justina abatyše ve spisu svém
Veliké neštěstí stihlo městečko l. 1664 dne 16. května, když celé v prach a popel obráceno. Kostel, který také shořel, měl dvě věže a na nich 6 zvonů a dvoje hodiny. Jedna věž i se střechou kostela byla kryta břidlicí, druhá měděným plechem. Ohněm dotčeným přišly na zmar střecha, obě věže, hodiny a 4 zvony; jen 2 zvony s největším namáháním zachráněny. V tom bídném stavu zůstal kostel až do l. 1669, kde obnoven a pěti zvony opatřen. Sousedé se ze škody brzo zotavili a zase pilně své vrchnosti platili.
,,Purkmistr a konšelé městyse Třebenic nad Hostinou” obnovili l. 1675 dne 4. února pořádek řemesla kovářův, zámečníkův, bečvářův a kolářův, protože jim l. 1664 regiment jich neb řád shořel.
Když v prosinci l. 1680 fara vykradena byla, stala se přehlídka všech domů. U mnohých našly se špatné komíny a zapovědělo se topiti, až by jej zpravili. U Tomáše Pospíšila byla pec tak nebezpečná, že ji ihned musil rozbořiti. Jinde vítr do pece vál a zapovědělo se oheň dělati.
L. 1691 vypukl v městečku oheň, skrze nějž se 47 sousedům škoda stala. Obec jim pomáhala jak mohla. A protože rada uznávala za neslušnou a škodlivou věc, aby městečko bez ponocného bylo, uzavřela se na tom, aby do služby obecní byl vzat člověk, který v Čížkovském zámku sloužil, mezi tím sousedé sami ponůcky konali.
Sousedům rozkázáno, aby ohněm opatrně zacházeli, tak aby děti neb čeládka loučemi, svíčkami bez lucerny do komor, konic, chlévů, stodol a pod střechy nechodili; kdo by se proti tomu prohřešil, tomu pohroženo, že dá pokuty bečku soli. Kromě toho poručeno, kdyby i oheň vyšel, aby ho tajně nedusili, nýbrž hned pokřik udělali, že “hoří”; pokud by některý tajně dusil a oheň se rozmohl, měl býti na statku a těle pokutován. Ve čtyřech nedělích mělo se celé městečko obcházeti a přehlížeti, jak se s ohněm zachází.(1708)
1758 dne 8. května kostel s 5 zvony a dvojím cimbálem skrze veliký oheň zkázu vzal
Druhá polovice 18. století stala se pro Třebenice osudnou pro mnohé požáry. L. 1758 dne 8. května vyšel oheň okolo 7. hodiny večerní v domě Ondřeje Pešavého. Za několik hodin shořelo 30 domův se školou, obecním domem, 8 stodolami, masnými a chlebnými krámy a věž kostelní s 5 zvony. Také kostel chytal a zachráněn jen s největším namáháním
Před tím a potom zkoušelo město od Prušáků, zejména v l. 1757,1758 a 1759. Pokaždé platili třebenští výpalné; poprvé 20, podruhé 30 a potřetí 40 dukátů výpalného a kromě toho učinili nepřátelé velkou škodu na dobytku, polích a zahradách
L. 1787 dne 6. července zase vyšel oheň u Josefa Veispeka, jímž v krátké době 56 domů v prach a popel obráceno
Neopatrností sousedky Menšíkové vyšel l. 1792, 4.října zase oheň a zničil 19 domů a 3 stodoly. Takové škody neobyčejné proto se dály, poněvadž nikdy nebylo pořádných příprav k hašení. Bylo to tedy dobrodiním pro obec, když l.1809 od krajských úřadů nařízeno, aby byl sestaven hasičský řád a zakoupeny stříkačka, dvě káry, 4 velké sudy, žebříky, háky a hrotky
O letnicích l. 1811 na boží hod udělala se odpoledne taková vichřice, že strhla u několika domů střechy, dvě stodoly povalila, velké stromy buď vytrhala neb polámala a konečně i sochu sv. Jana na Loucké převrhla
L. 1822 dne 20. října zase velký oheň. Vyšel u Vodů a shořelo 12 domův vpravo a vlevo od horní kašny a 4 stodoly. Kromě toho strženo několik střech, aby se oheň nešířil a tak se podařilo jej teprve po půlnoci uhasiti. V Třebenicích se potom ovšem stavělo, ale mnozí tou stavbou přišli na mizinu
Následujících několik let uplynulo v tichosti, která byla druhdy přerušena buď ohněm neb krupobitím. L. 1871 zřízen jest Třebenicích dobrovolný hasičský sbor, který si z příspěvků dílem obecních dílem soukromníkův za 650 zl. stříkačku koupil. K umístění jejímu koupila obec dům, z jehož stodoly uděláno skladiště na hasičské nářadí. Hasičský sbor poprvé projevil svou způsobnost l. 1873, když Čertovka hořela
Vše použito z Dějů Třebenic od A.Sedláčka
Stručný výtah z historie sboru 1871-2004
1871 - dochází k založení sboru pod názvem Freiwilligen Feuerlöschcorps in Trebnitz. Sbor byl česko-německý.Prvním velitelem byl Wenzel Güttner, jednatelem Fillip Pollak
1873 - je zakoupena nová ruční stříkačka za 650 zlatých, která je vysvěcena v Lovosicích
1880 - velitelem se stává MuDr.Pařík
1895 - pro národnostní rozpory vzniká Český sbor dobrovolných hasičů.Prvním velitelem je zvolen Václav Tlatla. Sboru je zakoupena nová stříkačka. Stará zůstává německým hasičům
1896 - přichází žádost od Župy Házemburské, aby se Třebeničtí hasiči zapojili do ní. Třebeničtí souhlasí pod podmínkou, že župa bude rozdělena na okrsky Libochovice a Třebenice (s vlastní správou) na což župa přistupuje
1896 - Župním dozorcem Třebenického okrsku byl zvolen náměstek a jednatel sboru František Waic, zároveň byl zvolen župním poslancem do České ústřední hasičské jednoty
1902 - byl konán spolkový slet s veřejným cvičením v Třebenicích, kterého se zúčastnily všechny sbory z okrsku Třebenického
1908 - dochází k založení Župy Paříkovy č.133 (8 sborů)
1914-1918 - v důsledku války dochází k útlumu činnosti
1919 - sbor se stává členem Masarykovy Ligy proti tuberkulóze
1921 - sbor má zástupce v Ústřední matici Školské, pořádá plesy s Podpůrnou Jednotou „Pařík“, koná požární dozor v divadle a při zábavách, účastní se položení základního kamene pomníku MuDr. Paříka (za války zneuctěn a zbořen Němci). Pořádá župní sjezd v Třebenicích
1922 - sbor koná divadelní představení, stává se členem hasičské záložny Jiskra v Praze, účastní se župního sjezdu v Chrášťanech
1923 - sbor zakládá pohřební pokladnu, účastní se sjezdu v Praze ( 23 členů a 15 žen), staví sušák na hadice, v nově otevřeném kině koná požární dozor, motorizuje stříkačku za 16.000,- K
1924 - účastní se župního sjezdu v Chodovlicích
1925 - účastní se župního sjezdu v Dřemčicích, pomáhá založit sbor v Jenčicích-Košťálově
1926 - účastní se župního sjezdu v Děčanech, je zřízen odbor samaritánské služby, Tlatla se stává čestným doživotním velitelem. Župa dává základní kámen z Košťálova na stavbu hasičského domu
1927 - je založen ženský odbor samaritánské služby, učastní se župního sjezdu v Jenčicích – Košťálově, zakládá tradici Májových veselic.Pomáhá založit český sbor v Čížkovicích
1928 - sbor se účastní sjezdu v Praze, učastní se župního sjezdu v Čížkovicích. Pomáhá založit sbor v Lukavci
1929 - účastní se odhalení pomníku MuDr. Paříka, učastní se župního sjezdu v Březně, slavnostního předání stříkačky v Čížkovicích a Lukavci
1930 - účastní se župního sjezdu v Podsedicích
1931 - účastní se Krajanského sjezdu hasičů v Lounech a župního sjezdu v Dřemčicích
1932 - účastní se župního sjezdu v Čížkovicích, pomáhá založit sbor v Malých Žernosekách
1933 - koná župní sjezd v Třebenicích, župa má 17 sborů ( 220 mužů, 27 žen a 31 dorostenců), účastní se položení základního kamene české školy v Čížkovicích, slavnosti předání stříkačky v M.Žernosekách, 50 výročí založení sboru v Třebívlicích
1934 - je zřízena elektrická siréna na Radnici ( předtím je na Kraupnerově továrně, kde je i závodní sbor). Je schválen nový požární řád města. Pomáhá založit sbor v Semči. Účastní se hasičského sjezdu v Ústí nad Labem. Pořádá Den brannosti
1935 - účastní se župního sjezdu v Chrášťanech, národní slavnosti ve Vlastislavi, otevření stadiónu v Třebenicích. Pořádá Masarykovu vatru ( až do roku 1939). Zakládá cyklistický odbor hasičský
1936 - učastní se župního sjezdu v Malých Žernosekách, odhalení pomníku T.G.M. před Radnicí, zakládá fond na novou stříkačku. Koná výcvik proti leteckým útokům, cvičení s plynovými maskami, signály proti leteckým útokům
1937 - umírá čestný velitel Tlatla, učastní se župního sjezdu v Podsedicích, pomáhá založit Český sbor v Lovosicích
1938 - účastní se Krajského sjezdu v Libochovicích ( kde je i župní škola), dává příspěvek na obranu státu, vlivem Mnichovského diktátu se ze sboru stává tzv. „Hraničářský sbor“, župa je zmenšena záborem na 8 sborů
1939-1945 - sbor koná pouze nejnutnější činnost, za protinacistickou činnost je popraven br.Tomandl František, Záruba František
1943 - sbor kupuje novou stříkačku
1945 - sbor získává vozidla Ford Merkury a Opel Blitz jako zábor po němcích
1946 - všechny sbory Dobrovolných hasičů z okresu Litoměřice jsou zařazeny do Župy Paříkovy s jednotlivými obvody
1949-1989 - máme pouze málo informací o činnosti,dokumenty, které se zachovaly jsou spíše politického rázu. Ačkoliv v té době má sbor cca 130 členů
1955 - dochází ke zrušení župy Paříkovy, sbory jsou zařazeny do ČSPO
1956 - je dokončena výstavba nové zbrojnice( předtím pouze kůlna),sbor vlastní sanitní vůz
1975 - sbor dostává výměnou za Opel Blitz ( který je předán do Liběšic) vozidlo ZIL
1985 - sbor dostává výměnou za ZIL ( opět Liběšice) vůz Škoda 706 RTHP
1989 - po revoluci dochází k odlivu členů
1997 - sbor dostává druhou Škodu 706 RTHP od HZS Litoměřice
1998 - zůstává pouze 1 člen
2000 - dochází k obnově sboru, funkční je pouze jedna CAS ( kterou máme dodnes)
2001 - obnovujeme tradici stavění máje, účastníme se dětského dne
2002 - jsme opět přijati do Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, účastníme se na povodních v Lovosicích, Kopistech, Prosmycích a Litoměřicích. Spolupořádáme veškeré akce Městského úřadu. Získáváme do dlouhodobého nájmu historickou stříkačku
2003 - děláme pořadatelskou službu na cyklistických závodech v Třebenicích, pořádáme Nohejbalový turnaj FIRECUP a neckyádu. Provádíme renovaci CAS
2004 - zasazujeme se za umístění pamětní desky do budovy školy pplk. Antonínu Zimmrovi, letci 311. bombardovací perutě, který se nevrátil z 19.operačního letu nad Hamburg. Děláme pořadatelskou službu při druhém ročníku cyklistických závodů, který je zařazen do Českého poháru s mezinárodní účastí